Floorball Slo Open 23.-25.6.06 Škofja Loka

1. Ac sparta praha

2. bucefals

3. fbc lokaspiders

4. men in black

5. Slovenija u19

6. ljubljana united

7. loka united

8. wings selection

 

www.floorballsloopen.com

Karlos


Škofja Loka/Domažlice - Čtvrté místo přivezli florbalisté Men in Black Domažlice ze slovinské Škofja Loky, kde se zúčastnili třídenního turnaje Floorbal Slo Open. Jeho vítězem se nakonec stali hráči druholigové pražské Sparty, kteří ve finále zdolali litevské Bucefals 5:3.

Slovinského turnaje se zúčastnilo osm týmů, které pořadatelé rozdělili do dvou čtyřčlenných skupin. První týmy postoupily do semifinále, zbylé dva čekaly souboje o umístění na 5. až 8. místě.

Men in Black se v prvním zápasu utkali s týmem Ljubljaně. Vyšel jim úvod utkání, když spolupráci celé druhé pětky zakončil ve 2. minutě Fořt. Blekouši poté měli nadále více ze hry, ale výsledkem jejich převahy byly pouze nastřelená dvě břevna a tyčka. Ve druhé půli se hráči Ljubljaně snažili o vyrovnání, ale domažlický tým v čele s brankářem Čadkem pozorně bránil a pět minut před koncem zápasu Knický pečetil na konečných 2:0.

Ve druhém střetnutí čekal Domažličany litevský tým Bucefals, který se postupně ujal třígólového vedení. Blekouši bojovali až samého konce, ale dokázali pouze snížit na 1:3 po trefě Fořta. Ve třetím rozhodujícím utkání skupiny o postup do semifinále porazili Men in Black slovinskou reprezentaci do 19 let 3:1 po trefách Dufka, Kubů a Stloukala. V sobotu večer tak nastoupili proti pražské Spartě.

S druholigovým týmem svedli muži v černém vyrovnaný souboj, ale nakonec mu podlehli 0:2. Bohužel v neděli nedokázali navázat na velmi dobrý výkon v semifinále a v souboji o bronz podlehli domácím Loka Spiders v divoké přestřelce 8:9. Domažličané prohrávali 0:2, 2:4 a 3:6, dokázali otočit na 7:6, poté opět prohrávali 7:8, srovnali na 8:8, nakonec však dvacet vteřin před závěrečným klaksonem inkasovali rozhodující devátý gól. Hattrick zaznamenal Havlovic, dvakrát se trefili Knický s Dufkem, jednou skóroval Stloukal.

MEN IN BLACK: Martin Čadek - Jiří Brož, Martin Kubů - Josef Dufek, Michal Havlovic, Lukáš Knický; Marek Stloukal, Václav Sladký - Karel Fait, Radek Fořt a Václav Podskalský.

 

 

Markýz

kopírováno ze stránek AC Sparta: trošku potvrzují i moje slova, že Sparta zápas s náma odchodila, aby si někdo nemyslel, že podal vyjímečný výkon:-(

Slovinsko 2006

Reportáže > Muži A, 27.6.2006 21:24

„Jen ve stručnosti vám přiblížím turnaj ve Slovinsku. Oproti loňskému roku, kdy jsme taktéž vyhráli, byl turnaj totálně marný. Chyběla kategorie žen, chyběla párty na hradě a chyběla i cena pro vítěze (prosciuto crudo). Normální pršut. Úroveň zápasů byla na nule a hrálo se 2x 15.

V tom prvním jsme nastoupili proti domácím FBC Loka Spiders vo půl deváté večer po téměř osmi hodinové cestě. Po prvním warm up poločase jsme soupeři nastříleli 3 góly, téměř ho nepustili ke střele a odchodivší Bobika si tak mohl připsat první nulu na turnaji. Po zápase se zjevil hlad, jenže jsme ve 23 hod. místního času, který se tam zřejmě zastavil, nemohli najít žádný pub, kde by nám něco udělali. Po dlouhém úsilí jsme našli alespoň hambárnu, kde mají největší burger na světě (dávám bod). Ráno následovala snídaně, která byla více než povedená, pouze chybělo kafe.

V sobotu nás čekaly tři utkání. V tom prvním jsme nastoupili proti zase domácím Loka United, zápas to byl zvláštní, ale pouze z pohledu toho, že měli stejné dresy jako FBC Loka Spiders (pučili si je). Jinak po prvním poločase bylo skóre 6:0, celkem se náš brankostroj zastavil až na 10:0 a šlo se na pívo. Nutno podotknou, že na zápase byla opravdu prča. Sami jsme si fandili, protože tribuna nebyla tak nařískaná, jak jsme čekali. Třeba taková mexická vlna na střídačce opravdu stojí za shlédnutí. Oslavy gólů se také povedly (ty jsou v plánu i pro příští sezonu) Pár z nás si koupilo trika, který jsou teda oproti loňskému roku lepčejší. Ve dvě odpoledne nás čekal další zápas. Tentokrát už proti jinému týmu. Švýcarským Wings Selection. Kdo by chtěl očekávat drama, bude zklamaný a uroní slzu. Výhra 8:1 a postup ze skupiny z prvního místa nám zaručoval ještě dvě utkání. To první ještě týž den. Bylo to semifinále a bylo to proti Domažlicím. Někteří z nás si jistě vzpomenou, jak nás kluci vopálený potrápili na poháru svým florbalem z jiné planety, kdy jeden z jejich hráčů stál pořád na našem brankovišti a čekal na dlouhé míče za obranu, aby mohl sázet papine. Utkání mělo ale úroveň těch prvních tří. Sice skončilo jen 2:0 (třetí nula pro Bobika), ale nutno dodat, že jsme dorazili v podroušeném stavu a nacpaný k prasknutí. Místní pizza a punce ( =holka, tentokrát z pizzerie) byly fakt dobrý. Po roce jsme se opět dostali do finále a mohlo se jít na hrad. Na hrad jsme sice dorazili, ale jak už jsem zmínil, žádná party, jen banda starců na večeři. Padlo nějaký pivo a většina z nás šla spát. Kvítek s Šímasem si nakonec vystačili sami a vrhli se do víru místní tančírny a dorazili časně ráno. Výhoda vyhraného semifinále byla, že jsme hráli až v jednu odpoledne, takže byl čas na regeneraci.

Finále jsme hráli proti lotyšským Bucefals. Jediný zápas na turnaji, který jsme odehráli, hrálo se 3x 20 a to nebylo málo. Soupeř byl důrazný a hladový po výhře. Náše klasické ženské združení to odnášelo jeden za druhým. Nejprve boule na hlavě juníka Šulce a roztržené obočí Hobzy. Poté jsme začali hrát konečně i s potřebným důrazem. Hned na začátku jsme šli do vedení, které nám vydrželo celkem dlouho, jenže hoši z Lotyšska vyrovnali a dokonce šli do vedení 2:1. Jenže to jim taky nevydrželo dlouho, v přesilovce jsme vyrovnali, pak nasypali další tři góly a bylo po všem, soupeř sice ještě snížil, ale to už bylo opravdu málo.

Jak už jsem se zmínil, za výhru jsme dostali pouze pohár, který klasicky skončí na Salmingu, tam ho můžete chodit obdivovat. Šunka-nic, medaile-nic. Ty slibují každý rok, zatím nic a pořád nic, myslím, že ani příští rok nebudou medaile. Za sebe můžu říci, že mi fyzička nechyběla ani v jednom zápase, ale je to asi dáno tím, že soupeři působili příliš odevzdaným dojmem. Když tento výlet vezmu z celkového hlediska, tak se určitě vydařil, protože byla sranda a to je důležité, opět se sešlo zdravé jádro A-teamu a to pak není co řešit.

Jinak všichni juníci hráli supr, Bobika chytil i to co nemusel (střely vedle, na bránu jich moc nešlo) a gól jsme si dali všichni. Až na jednoho…chudák Vašík se neprosadil a jako jediný z týmu zůstal bez zásahu do černého. Občas se povedla pěkná kombinace a nutno dodat, že svým přátelským přístupem jsme si vydobyli přízeň místních puncí pro finále.“

 

Jiří

Z našeho pohledu si myslím, že celkově byl turnaj a zejména pak výlet vynikající!!!

Ve většině věcí musím dát pražským pepíkům za pravdu, kvalita byla skutečně na jejich straně a organizaci turnaje popsali také trefně.

Na upřesnění však dodávám:

- nebyly to Švýcaři ani nikdo jiný kdo ronil slzu každý večer v okně hotelu při pohledu na všeobecné veselí u stánku se Zlatorogem

- v podroušeném stavu hoši sparťanský nebývali večer po zápasech, natož odpoledne před semifinále

- k čemu čas na regenaraci, když "odehráli" zápas až v neděli

- v zápase s MIB byli beze sporu lepší, ale proč nespustili svůj brankostroj - možná soupeřem nebyla jen jejich nacpaná bříška

- řeči o bezuzdném řádění sparťanů budí obdiv možná v Dejvické pivnici, to jak byli po celý víkend pod dohledem a jak si špitali, kde je zrovna nejbližší hlídač, by jistě bubenečský holky neohromilo

- zásadně jsem však proti tvrzení, že Sparta zápas s námi odchodila-my jsme odehráli současné maximum (dozadu)a proto jsme prohráli jen o dvě branky. Oni zápas sice herně kontrolovali ovšem v nasazení.

p.s. za rok zas

dobrodošli

 

Jekyll

Jen pár slov, protože letos jsem to pojal jako zájezd s rodinou se všemi klady a zápory z toho plynoucími a tak jsem se života týmu neúčastnil až do všech detailů.

Organizace turnaje byla skutečně dost rozpačitá. Ten Janez toho má asi dost, měl jsem pocit že v něm vidím sám sebe, když se to na mě někdy hrne a já nevím kam dřív skočit. Navíc si pak udělal nějakou distorzi hlezna nebo co. Zklamalo mě že tam nebyl hlavně zpočátku všeobecně přístupný rozpis kdy kde a co.

O herní úrovni si nebudeme dělat iluze, řekněme, že byla pro nás přiměřená. Jestli se sparťanům zdála nulová – může bejt, možná proti nám měli tréninkový nasazení, ale nasazení to bylo. Musíme si uvědomit že hrál tým mladejch kluků který se tomu věnujou pod trenérským vedením minimálně třikrát týdně a hrajou pravidelně kvalitní zápasy proti týmu třicátníků bez trenéra co trénujou vždycky když se nad Ermoutem rozklene duha. Jestli by s náma měli soupeřit vyrovnaně tak se na to můžou vybodnout a jít hrát slovní fotbal.

SEBEKRITICKY doznávám, že jsem nehrál dobře, zvlášť markantní to bylo v prvním zápase kdy jsem odešel i fyzicky (ono taky dát si v Lublani pozdní oběd a 2 piva a pak jít hrát není kdovíjak chytré ale řekněte CO BYSTE DĚLALI VY NA MÉM MÍSTĚ??? J a kurva už jsem jak ta Sparta). Pak už se to doufám zlepšovalo.

KRITICKY si dovolím hodnotit, že dobře nehrál ani Karel, kterého zřejmě limitovala ta noha (???) a ani Podskalák, o jehož limitech nevím nic, ale taktéž to sebekriticky přiznával. Druhá lajna zůstala tentokrát pozadu. Průměr odehráli ostatní, vyčníval Jirka Brož, jehož výkonu jsem se popravdě po herní přestávce a zkušenostech z GoGoCupu obával, a Pepa Dufek, který se nejen dokázal uvolňovat a dal důležité góly, ale proti minulosti i výborně přihrával.

Jinak Slovinsko jako turistický cíl mě příjemně překvapilo. U moře jsme tam nebyli, takže referát nechám povolanějším, ale okolí Škofja Loky je velmi zajímavé (vesnice Krupina například, jezero Bled s ostrovem, hradem, kasinem, sjezdovkou s letní sáňkovou drahou!!! atd.). Středověké slavnosti přímo ve městě, celková atmosféra etc. – spokojenost převládala. Jen je třeba počítat s tím, že cenová úroveň převyšuje tu naši, ovšem nijak příšerně.

Souhlasím s hodnocením HEZKÝ VÝLET.