Novinky

CHODSKÁ FLORBALOVÁ LIGA 2009/2010

PLAY-OFF

Rozpis 2.čtvrtfinále neděle 18.4.2010 pořádají Poběžovice

9.00 Men in Black - Kout na Šumavě (rozhodčí Stod)
10.10 Stod - Trhanov (Kout)
11.20 Dragouns KT - FbC Domažlice (Tlumačov)
12.30 Poběžovice - Tlumačov (Dragouns KT)
13.40 Kout - Men in Black (případný třetí zápas) ???
14.40 Trhanov - Stod (případný třetí zápas) ???
15.50 FbC Domažlice - Dragouns Klatovy (případný třetí zápas) ???
17.00 Tlumačov - Poběžovice (případný třetí zápas) ???



Výsledky 1.čtvrtfinále:

Poběžovice - Tlumačov 0:6 (0:2, 0:1, 0:3) Jakub Vondrovic 2, Jakub Mlynár 2, Josef Hruška, Matěj Hruška

FbC Domažlice - Dragouns Klatovy 8:5 (2:2, 2:3, 4:0) Zdeněk Chum 2, Zdeněk Opálka, Václav Vondrovic, Jakub Kulhánek, Martin Vondrovic, Ondřej Baroch, Martin Andrle - Josef Černý, Jan Kučera, Petr Hodl, Petr Šilhavý, Martin Bureš

Trhanov - Stod 1:4 (1:2, 0:1, 0:1) Tomáš Kupilík - Jiří Klír, Pavel Horouš, František Žlůva, Václav Cihla

FC Kout - Men in Black 1:2 (0:0, 0:2, 1:0) Jan Svoboda - Jaroslav Husník, Radek Fořt

Tabulka po základní části:

1. Pitbul Tlumačov 14 11 0 0 3 76:43 33
2. FbC Domažlice 14 10 0 1 3 91:51 31
3. Donau Trhanov 14 10 0 1 3 66:44 31
4. FC Kout 14 6 1 0 7 78:67 19
5. Men in Black 14 6 1 0 7 50:57 19
6. Stod 14 4 1 1 8 50:61 15
7. Dragouns Klatovy 14 4 1 1 8 50:57 15
8. FbC Poběžovice 14 1 0 0 13 30:113 3

GO-GO CUP 2010      (Horšovský Týn)

3.místo MEN IN BLACK

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Finále Chodské florbalové ligy 2008/2009

sobota 2.5.2009 od 14:30

MEN IN BLACK - PITBUL ORTHODOX TLUMAČOV  2-10

KANADSKÉ BODOVÁNÍ MEN IN BLACK

27.8.2008

FLOORBALL SLO OPEN  Ljubljana 2008

Chodská florbalová liga 2008-2009

12.3.2008

TADY je rozpis play-off

10.2.2008

!!! 1.kolo CHFbL odloženo !!!

VESZPRÉM OPEN 3.-5.8.2007

1.  TJ Sokol Jaroměř 

2.  Szőnyi Palánkdöngetők Köre

3.  MEN IN BLACK

4.  Szolnok Cannibals Floorball Klub

5.  Torpedo Justitia SC

6.  Veszprém Lizards

7.  Szent-Györgyi DSE Szombathely

8.  Triton Floorball Team

Jak to vlastně všechno bylo?

Odjezd v časných ranních hodinách ve čtvrtek 2. srpna. Sešli jsme se bez nejmenších problémů a v půl čtvrté jsme si to zase po roce solili po silnici, tentokrát na východ. Někteří řídili, někteří kalili, po pár nutných zastávkách už nás navigátorka „Anča“ nutila zahnout do betonové zdi v tunelu v Blavě a jelikož jsme ji neposlechli, byli jsme v jedenáct v kempu Yacht v Balatonalmádi. Obhlídka volných míst přinesla jedno téměř ideální na průsečíku nejkratších cest k baru, pláži a záchodu, povedlo se nám postavit stany a v slunečném odpoledni jsme se zakrátko váleli na pláži, upíjeli z půllitrů, koupali se, koukali po „lasičkách“…

Potíže se sestavou pro turnaj vyřešil příchod trojice „mladíků“, kteří se k nám dobře adaptovali a do zábavy vnesli rivalitu soutěží „staří proti mladým“. Nutno přiznat, že mladí většinou vítězili, rozhodně ve stolním fotbale to půldne neměli konkurenci.

Večer jsme vyrazili do centra, dají-li se ty tři uličky kde se v Balatonalmádi něco děje centrem nazvat. Pivo, hlasité hodnocení půvabů kolemjdoucích dam - jestli domorodci cedili mezi zuby „zasraní skopčáci“, byla pravda rozhodně na jejich straně, nicméně my se bavili královsky. Jirku „halászlé“ (nebo jak říká Malina „fikšupe“) vyléčilo z touhy zkoušet maďarské speciality, Toník se za našeho aplausu úspěšně seznámil s prodavačkou odnaproti, hledali  jsme ještě nějakou tančírnu, ale den už byl příliš dlouhý, většina z nás postupně odpadla a i mladí to cca ve dvě zaparkovali.

V pátek 3.8.2007 jsme si vzhledem k pro nás výhodnému rozpisu turnaje ráno zaplavali v jezeře, přesunuli se na kafíčko do Veszprému a v půl jedenácté nás čekal první soupeř. Torpéda z Budapešti jsme od počátku zatlačili do defenzívy a měli jsme řadu šancí, jen to gólové vyústění nějak nepřicházelo. Až v desáté minutě se po rozehrání rohu uvolnil Jekyll a prostřelil gólmana; do konce třetiny jsme se trefili ještě dvakrát a prakticky rozhodli. Soupeřovo snížení na 1:3 bylo zároveň jeho labutí písní a závěr zápasu exhibicí. Celkem MIB – Torpedo Justitia 8:1, když se dvakrát trefili Kurcík, Tony a Jekyll a jednou Mára a Malina.

Na zahrádce přilehlé pizzerky jsme poté vydatně poobědvali (Malina si dal „pizzu arbajt“) a ve tři jsme šli na domácí Ještěrky. Ty předtím dostaly deprimující příděl 2:7 od szolnóckých Kanibalů a očekávali jsme, že pro udržení naděje na medailové posty za to vezmou naplno. Počáteční napětí trvalo ale jen do druhé minuty, kdy se odraženého míče na půlce zmocnil Kurcík a po úžasném sóle ho zasunul až za gólmana. Po dalších deseti minutách vystřelil Jekyll zprava a dezorientovaný obránce si to tam srazil sám; při dalším střídání objel Malina bránu a brankář opět dokonal dílo – 3:0. Vypadalo to už růžově, to bychom ovšem nesměli hrát přesilovku; po vhazování v útočné třetině jsme trestuhodně propadli, soupeř korigoval a po chvilce dal dokonce kontaktní gól. Panika zachvátila naše řady, naštěstí ještěrky se s vyplazeným rozeklaným jazykem hnaly do útoku a zapomněly na zadní vrátka. Martin nás podržel a Mára s Kurcíkem nám vrátili dvougólové vedení. Za dalších čtyřicet vteřin to po spolupráci celé pětky a nahození Hajného nádherně trefil z voleje Podskalák. Soupeř sice ještě snížil, ale z jeho strany to už bylo vše, když my měli na hokejkách další góly. MIB – Veszprém Lizards 5:3, postup do semifinále se stal jistotou.

Bohužel mezitím se zkazilo počasí, takže večer jsme poseděli jen v baru na pláži a vcelku brzy jsme se rozešli do svých doupat.

Dopoledne soboty 4.8.2007 a návrat slunečného počasí se polovina z nás rozhodla oslavit výletem. Poloostrov Tihany s klášterem, středověkou rolnickou vesnicí a nákupem suvenýrů; starobylé centrum Veszprému z výše „Ohňové věže“ a s nezbytným kafíčkem v podhradí.

V poledne pak – kurňa - kanibalové. Začali dravě a poprvé jsme na turnaji prohrávali, na konci první půle to bylo stále 0:1. Naštěstí ve druhé minutě druhé půlky to Mára dostal od Kurcíka doleva a trefil parádně. V pětadvacáté minutě využil Jekyll zakrytého výhledu gólmana a už jsme vedli. Bohužel jsme v poslední minutě inkasovali vyrovnávací gól a náš tlak v závěru při dvojnásobném vyloučení soupeře už k vítězství nevedl. MIB – Cannibals Szolnok 2:2.

Při rovnosti bodů s Kanibaly jsme na skóre základní skupinu vyhráli, což nám pro semifinále „darovalo“ krajany z Jaroměře. Ti se ovšem ukázali jako sousto nad naše síly. Ve čtyři odpoledne jsme na ně nastoupili, ale kdo očekával vyrovnaný průběh nebo dokonce naši výhru, byl hořce zklamán. Od začátku nás zatlačili do obrany, a i když první šance jsme měli my (Hajnej trefil tyč), v patnácté minutě jsme dostali první gól, do poločasu další dva a najednou nebylo oč hrát, protože soupeř jasně dominoval. Malina přece aspoň snížil, ale celkem jsme se odnesli zdrcující příděl (MIB – Sokol Jaroměř 1:7) a pochybnosti o smyslu našeho snažení, jestli nás takhle ostudně sestřelí sestupující tým ze 2.ligy.

Chmury zahnala až gulášovka v kempové restauraci, která nám ukázala, že prohra může pálit hodně, ale paprika pálí vždycky víc. V přípravě na zápas o třetí místo jsme pak pokračovali v centru, kde se postupně zrodil i bojový pokřik („Még! Közelebb!!! Ákos!!!!!). Večeře s řadou společenských her („ZZ Top“ apod.) gradovala množstvím komických situací, z nichž vyjímám Tondovu objednávku vína pro Malinu ( „We´d like a glass of…Suzuki barák?“), jež číšníka odbourala naprosto spolehlivě. Tancem a zpěvem tradičních uherských písní v doprovodu cikánské kapely („Kač kač kač, kačena…“) jsme podařený večírek završili, ve vedlejší herně staří konečně ve stolní hře porazili mladé, ale pak jsme nějak ztratili ten disk a museli jsme se zvýšenou rychlostí odebrat pryč…J Diskotéka s řadou lasiček byla již záležitostí mladých, když staří to až na výjimky postupně balili.

Neděle 5.8.07 nás zastihla při balení stanů a dalších úklidových pracech; od jedenácti jsme hráli o třetí místo opět se szolnockými, kteří v druhém semifinále podlehli SZPK 0:4. Někteří z nás měli ještě poněkud naváto, takže nálada byla uvolněná a optimistická; a průběh mače tomu naštěstí docela odpovídal.

Soupeř měl zpočátku mírnou územní převahu, ale postupně jsme se osmělili i my. V desáté minutě to po závaru sedlo Podskalákovi na bekhend a bylo to 1:0; tento stav jsme drželi až do samého závěru poločasu, kdy nám dvě vteřiny před koncem po trestňáku z boku kanibalové užrali kus sebevědomí – 1:1.

V šestadvacáté minutě jsme předvedli typickou blekoušskou akci, když to tam po sérii nepřesností a závaru před bránou dotlačil Jekyll. Bohužel minutu před koncem soupeř po podivném posouzení situace rozhodčími vpravo od naší brány a přesně rozehraném trestňáku opět vyrovnal.

Došlo tak na prodloužení dvakrát tři minuty, ve kterém se krátce po začátku prosadil skákavou haluzí zprava Podskalák (nebo to Mára tečoval?) a pak už jsme to taktickým výkonem ubránili. MIB – Cannibals 3:2 po prodloužení. Mohla tak propuknout naše radost korunovaná pěkným pohárem za třetí místo a sadou medailí.

Po obědě (již potřetí za sebou v té starobylé tradiční maďarské pizzerii!) jsme už vyrazili na zpáteční cestu, která naštěstí proběhla až na malé zdržení v zácpě před Prahou stejně hladce jako cesta tam. Jen „Miloš“ se chudák ztratil v Bratislavě.

Hodnocení

Balaton je… Balaton. Moře to není, na druhou stranu Babylon taky ne. Potěšilo vcelku dobré jazykové vybavení domorodců, řada z nich umí i pár slov či vět česko-slovensky. Slušný standard turistického vybavení. Jen s tím neustálým zabíháním do lokálu pro drobné nazpátek by si mohli dát pokoj.

Turnaj bych hodnotil jako výborně připravený, s jediným minusem v podobě nevyrovnaných výkonů rozhodčích. Dobrý dojem z  řady cen a upomínek a vstřícného (u té lasičky od časomíry vyloženě milého) chování pořadatelů.

Plesk plesk … nabíjím… plesk plesk… hádejte koho jsem oddělal? Ale ne - z hráčů nezklamal nikdo. Martin chytal spolehlivě, porážce od Jaroměře zabránit nemohl a jinak toho zachránil spoustu. Stlouky, Jirka i Tony bránili velmi solidně a stíhali i podporu útoku. Útočníci se prosadili všichni kromě Hajnýho, kterej to má ale vedle takových hvězd těžký. Vyzdvihl bych hlavně kolektivního ducha týmu.

Tak to tedy všechno bylo.

MAĎARSKO - tréninky:

pátek 20.7. 20:00

středa 25.7. 20:00

pátek 27.7. 20:00

hala u pivovaru

Zápas o 3.místo a finále 12.5.2007

O 3.místo: MIB - FbC 1:4

Opět kombinovaná sestava bez Bobra a pohříchu i bez brankářů, když Martin byl kdesi s hasiči a Kudla se s ledovým klidem bez omluvy prostě neobjevil. Do brány tak musel Podskalák, ale svého nelehkého úkolu se zhostil výborně.

O vítězi však bohužel nebylo od začátku pochyb. Soupeř sice nehrál nic moc, ale na nás to stačilo, když se ukazovalo jak moc je pro florbal důležitý pohyb a jak málo se my hýbeme. 0:2 po první třetině, pak už se soupeř nikam nehnal, za stavu 0:3 ve třetí třetině jsme přece přidali, snížili Rosťou na 1:3 a zatlačili juniory do defenzívy, ale při powerplay jsme inkasovali rozhodující gól.

Týmy umístěné v konečné tabulce před námi jsou napřed vždy minimálně ve dvou herních činnostech, ať už je to rychlost, agresivita, schopnost přejít jeden na jednoho, přesně si přihrát, rozehrát trestňák….  Přesto mám za to, že jsme závěr sezony odehráli důstojně a k finále jsme nakonec neměli daleko.

Finále: Tlumačov – Fireballs 7:6 po prodloužení

2. semifinálový den 5.5.2007

Fireballs – MIB 4:3 po prodloužení

Řada z nás se před utkáním více či méně prohřešila proti životosprávě na oslavě narození Rosťova syna, jediný Bobr to ovšem dotáhl k dokonalosti a ráno se vůbec neobjevil.

Začali jsme tedy v okleštěné sestavě (sám Rosťa se pro indispozici omezil zpočátku na roli kouče) a začali jsme dobře, hned v první minutě sice zazvonilo naše břevno, ale pak Slouky vyjel po pravé straně z obrany a Malina krásně zavěsil. Soupeře tento vývoj zarazil, ale pak se oklepal, do přestávky stihl srovnat na 1:1 a po ní šel do vedení. Vyrovnali jsme po rozehraném trestňáku a následném závaru před brankovištěm, když to tam dotlačil Jarda Husník. Ve třetí třetině jsme záhy opět prohrávali, když jsme nechali stát Hodla nepokrytého na brankovišti, pak jsme se ovšem ještě pochlapili, zatlačili jsme soupeře a Rosťa (jemuž to přece nedalo) šťastným šourákem skóre srovnal.

Prodloužení je loterie – Jarda v strkanici před brankářem balón do klatovské brány nepropasíroval, aby vzápětí Kůra prošel nalevo přes 3 hráče, předložil to Hodlovi a bylo vymalováno.

Rád bych ovšem náš tým v těchto dvou zápasech pochválil,  především za předvedenou morálku, když kvalita byla tentokrát spíše na straně soupeře. Jeden každý z nás šel naplno a i když se dělaly chyby, byly to chyby pramenící ze snahy, nikoli z laxnosti.

V druhém semifinále tlumačovská kosa nejprve narazila na juniorský kámen, když FbC (téměř) bez indisponovaného Vaška Cihly stačili nejen vybojovat prodloužení, ale úžasným Cíchovým gólem v něm dokonce zvítězit (Tlumačov – FbC 5:6 po prodloužení). Ve třetím zápase už méně početným juniorům přece jen docházely síly a podlehli v jediném semifinálovém zápase dohraném v normální hrací době (FbC – Tlumačov 2:3).

Zlaté naděje tak nadále přechovávají v Tlumačově a v Klatovech, my se v neděli odpoledne střetneme s juniory o bronz.

1. semifinálový den 29.4.2007

Semifinálový program v nedělním odpoledni otevřel souboj Tlumačova s FbC, nesmírně vyrovnaný. Tlumačov se ujal vedení, aby o ně ještě do konce první třetiny přišel a až do konce zápasu pak opakovaně dotahoval vždy jednobrankový náskok soupeře. V závěru mělo FbC navrch a řadu šancí nevyužilo, ale v prodloužení tlumačovští prokázali vůli po vítězství, prosadili se a „zlatým gólem“ si zajistili výhodu do odvety. FbC – Tlumačov 4:5 po prodloužení.

MIB – Fireballs 3:4 po prodloužení

Do brány šel tentokrát se zjevivší Kudla, obranu vyztužili Stránští, když z nejasných důvodů absentoval pro změnu Jirka Brož.

Začalo se oboustranně opatrně, a první jsme udeřili my, když svým typickým způsobem skóroval Hajnej. Po Bobrově a Rosťově kombinaci druhý jmenovaný zvyšoval na  2:0 a tak to dopadalo i po první třetině. Ve druhé nás ovšem ohňokule zatlačily do obrany a po dlouhotrvajícím zámku a z toho plynoucích našich chybách nejen vyrovnaly, ale šly dokonce do vedení 3:2. V poslední třetině došlo k  řadě tahanic, vyloučení, strkanic, Fireballům rozhodčí neuznali gól (dobře rozehráli trestňák na písknutí, ale rozhodčí ho písknul až poté co míč skončil v síti), šťastnější jsme byli my, když odražený míč dopravil Rosťa do sítě, podle soupeře vysokou hokejkou, ale rozhodčí tentokrát branku uznali.

V prodloužení jsme inkasovali jako již tradičně po soupeřem rozehraném trestňáku a v semifinálové sérii tak zatím taháme za kratší konec.

!!!V neděli pořádáme Chodskou ligu,tak všichni sraz ve 12:30!!!

neděle 29.4. semifinále

13:00 FbC - Pitbul Tlumačov

14:10 MIB - Fireballs Klatovy

2. čtvrtfinálový den 22.4.2007

MIB – Postřekov 5:3

Kudla nám v půl sedmé ráno poslal SMS že je v Praze a nebude chytat - bez komentáře. Naštěstí se nám podařilo sehnat byť přiopilého Martina Čadka a vytáhli jsme si tím žolíka v loterii.

V první třetině jsme nehráli špatně, ale soupeř ze tří střel vytěžil 2 góly a 1 tyč a za stavu 0:2 při změně stran to pro nás dobře nevypadalo. Pak ovšem postřekovskej Postřekov udělal fatální chybu, když začal bránit a pustil nás ke hře. Po chvilce zastřelování to tam konečně začalo padat. Jekyll, Hajnej, Bobr a Karel během několika minut zcela obrátili skóre, strany se podruhé měnily za mnohem veselejšího stavu a protože Cíba byl oproti prvnímu zápasu před 3 týdny poloviční, bez větších potíží jsme ve třetí třetině klíčové vítězství uhájili. Výtečný teamwork.

V ostatních čtvrtfinálových zápasech vítězové prvních duelů potvrdili svou dominanci. Fireballs měli tentokrát s Koutem mnohem těžší rachotu, ale přesto těsně zvítězili 6:4. Poté v nejpohlednějším (protože nejflorbalovějším) zápase dne nedali FbC šanci Lucky Oldies,  nasázeli Bozďovi 7 banánů a s přehledem vyhráli 7:3. Rázem se tak pasovali na favorita soutěže. Nakonec si Tlumačov nepřipustil nejmenší potíže s torzem Meclova a po spíše tréninkovém zápase pokořil metu 10 branek (10:1).

MIB – Postřekov 5:4

Do třetího zápasu jsme tak zůstali s Postřekovskými sami. Ale nenudili jsme se.

První třetina byla dlouho vyrovnaná, až v její druhé polovině si to Jirka Brož po Rosťově rozehrání zadupl a vzápětí prostřelil gólmana. Postřekov brzy vyrovnal, když se nám nepodařilo uhlídat další rozehraný trestňák (v těch by nás Postřekováci mohli vyučovat), ale vzápětí Karel vystřelil, Hajnej to tečoval a jejich brankář si to dokopal a donesl do sítě už sám. První třetina 2:1.

Ve druhé třetině jsme měli už vcelku navrch a naše vedení dostali do přijatelného brankového rozdílu Jarda Husník a Slouky, když oba z boční pozice vymetli brance vingl. Soupeř korigoval dost zbytečným gólem na 4:2, naštěstí pak se konečně prosadil po Bobrově rozehrání Rosťa bylo to 5:2. Za tohoto stavu se naposledy měnily strany.

Poslední třetina nebyla vůbec jednoduchá, docházely nám síly a soupeř zoufale tlačil. Dalším lehkým gólem se dostal na dohled, Foist dal dokonce kontaktní gól a báli jsme se až do samého konce. Bobr nás faulem loktem poslal do čtyř, soupeř navíc nasadil powerplay a bylo pořádně horko. Rosťa se zmocnil rozehrávky, ale netrefil opuštěnou klec, Foist pak pár sekund před koncem ještě trefil břevno, ale to už Postřekovu zvonila hrana. Poslední trestňák z poloviny vteřinu před koncem už jim to nezachránil a na naší straně mohla propuknout euforie. Nehráli jsme vynikající florbal, ale měli jsme vyrovnanější tým a trochu toho štěstí navrch.

Semifinálové dvojice: Tlumačov – FbC (hodně zajímavé, souboj nasazení a fyzického florbalu proti systému a individuální vyspělosti), Fireballs – MIB (mírnými favority jsou rychlejší a technicky zdatnější bleskokule). Pro nás je příjemné že sezona ještě nekončí.

Men In Black  vyhlašují konkurs na

vedoucího dívčího florbalového týmu

(hráčky ve věku ± 15 let)

Požadované vlastnosti:

sexappeal, potence, majitel autobusu,

zodpovědnost, pedagogický přístup, vztah k florbalu (nejlépe aktivní hráč).

Vzhledem k počtu dámských soutěží se při troše talentu nabízí možnost hrát brzy ligovou soutěž juniorek, což se v jiném sportu hned tak nepoštěstí.

Pánové Kulínský a Opočenský nechť se konkursu nezúčastňují, jakkoli jejich činnost sledujeme s pochopením.

Případné další zájemkyně o florbal a o hru v zamýšleném týmu nechť nás kontaktují na adrese mib.florbal@centrum.cz.

MIB

1. čtvrtfinálový den 31.3.2007

Nejprve tlumačovští bez problémů smetli Meclov 8:0. Pak se zrodilo největší překvapení dne, když FbC po precizním výkonu porazili Lucky Oldies 6:3 - krásný florbal. Naše děti v prvním svém zápase v životě podlehly o hlavu větším soupeřům z Horšovského Týna 0:6. Pak Kout dost nečekaně dostal jasný nářez od Fireballs (1:8) a den skončil naším zápasem s Postřekovem.

MIB – Postřekov 2:4

Do 33.minuty jsme měli navrch. Po vyrovnané bitvě v první třetině jsme ve druhé části soupeře přehrávali, ale prosadili jsme se pouze jednou, když to Rosťa ze střední vzdálenosti procedil pod brankářem. Celé mužstvo šlo na maximum, nikomu se nedá vytknout nějaký laxní přístup. Třetí třetinu jsme otevřeli šťastným Rosťovým druhým gólem, další gól nám dokonce jinak velmi korektně pískající rozhodčí pro hru nohou neuznali, jenže pak se stalo to, co se nám děje pravidelně. Rychlý Cíbův kontaktní gól po Stloukyho chybě soupeře nabudil, zatlačil nás do obrany a měl spoustu šancí. Cíba chytrým signálem po volném úderu našel zcela volného hráče, bylo to 2:2 a tlak soupeře pokračoval. Po chybné rozehrávce našeho trestňáku běžel Cíba sám na opět skvěle chytajícího Kudlu a ten ho sejmul. Foist penaltu trefil vedle, ale za chvíli se soupeř opět prosadil v brankovišti a už jsme to vezli. V naší následné power play se nám nepodařilo rozehrát a Foist pečetil do prázdné brány.

Co změnit pro příště? Musíme proměňovat šance, které jsme měli (jenže to je naše dlouhodobá potíž). A hlavně musíme uhlídat Cíbu, v tom vězí klíč k řešení problému Postřekov.

21.3.2007

Hajnej nás v šatně žádal o nějakej canc na téma letošní sezóny ChFL. Nechce se mi to rozebírat po zápasech jako to dělám u přeboru protože si marně vzpomínám na nějakej o kterém by se dalo říct že nám vyšel a o průserech se mi blbě píše. Na margo svého nepříliš radostně prožívaného kapitánství jsem se ale k pár poznámkám odhodlal.

Celkově:

Markantní je celková – jak to nazvat - upozaděnost našeho projevu v konfrontaci s hladovými soupeři. Jestli je to ztrátou motivace nebo počínajícím Alzheimerem…??? V posledních letech jsem na okrese a v kraji vyhráli co se dalo, preference se u mnohých z nás posunují jinam a vracet se dozadu a jít soupeři do těla se holt už tolik nechce. Naše neschopnost vstřelit gól i ze zcela vyložených šancí je dlouhodobá, ale nyní se vystupňovala do komických forem. Dá-li Rosťa 26 ze 72 vstřelených branek a i s přihrávkami se podílí na více než polovině z nich, není to jen známkou jeho mimořádného talentu, ale i střelecké impotence ostatních. (O impotenci jiné se při pohledu na tribunu naštěstí mluvit nedá J ).

Dál to vezmu to po hráčích:

Vysoký standard:

Kudla – můžeme děkovat šťastnému osudu že nám ho přihrál do cesty. Samozřejmě že někdy udělá chybu ale celkově je to jistota v zádech jakou jsme dlouho neměli. Dle mého mínění nejméně druhý nejlepší brankář v lize.

Rosťa – ačkoli trošku ubral na rychlosti pořád mu to střílí a přihrává. Jeho prokletím v našem týmu je že k sobě nemá přiměřeného parťáka – Bobr skoro nehraje a Marcel je při vší své šikovnosti s hokejkou značně limitován svou ne-pohyblivostí. Celkovému projevu týmu neprospívá ani to co pro sebe nazývám „Jágrovým syndromem“ – spoluhráči při Rosťově přítomnosti na hřišti hrajou všechno na něj, protože jim připadá, že je to v danou chvíli to nejlepší co můžou udělat. Soupeř pak jednoduše pověsí Rosťovi na záda Škrabala nebo podobného borce a má vystaráno.

Malina – nyní lepší v útoku než v obraně, dostatečně rychlý, průbojný, čímž vytváří šance spoluhráčům. S postem převzal i vlastnosti dříve zdobící Karla.

Průměr:

Štěpán – v těch pár zápasech co hrál si svoje odehrál, chybí mu těsnější napadání soupeře a rychlejší rozehrávka.

Marcel – viz výše

Bobr – má-li den, výborně doplňuje Rosťu a je k nezaplacení. Nemá-li, sedí třetinu za zbytečná vyloučení a pak není vidět.

Jirka – nijak rychlý ale spolehlivý bek, dostatečně agresivní před bránou.

Podskalák – párkrát vytěžil góly z Rosťových přihrávek. Když se rozběhne, jako jeden z mála z nás dovede být proklatě rychlej. Dost často ale doveze spoluhráči míč na hokejce když by měl dávno přihrát a vytváří tím krizové situace.

Jarda Husník – při své nevelké rychlosti se dokáže proháčkovat do šance. Při jeho parametrech byl ale očekával, že od něj budou soupeři odlítávat, což se neděje.

Zhoršení:

Karlos – nedává góly a ani s přihrávkami to není kdovíjak slavné. Potřeboval by se párkrát trefit aby si zvýšil sebevědomí a přestaly se mu třást ruce.

Hajnej – proti loňsku střelecký propad. Vcelku poctivě se snaží napadat a dostává se i do šancí, ale málokterou dá.

Stlouky – pomalost! Navíc v poslední době občas po přemíře kliček namaže soupeři, což dřív nedělával.

Jekyll – ach kde zůstala ta střela zdálky!!!

Cesťa – hrál málo ale když hrál většinou to hořelo.  Soupeřovi útočníci přes něj poměrně snadno přecházejí.

Hodnocení je subjektivní, otevřené diskusi a protichůdným pohledům. Přes všechny minusy a grotesku v posledním zápase s Koutem je zřejmé, že na to přejít přes Postřekov do semifinále máme. Stačí zahrát nadprůměrně a uhlídat Cíbu a Foista.

Dále už bychom museli odvést maximum a ještě mít kliku – ale tak daleko zatím nemá smysl pohlížet.

Jekyll

28.10.2006 - 19.3.2007  (V této době se nic zásadního nestalo)

Pár zápasů jsme vyhráli,pár prohráli a překvapivě i remizovali.

Hrajeme v play-off Chodské ligy s Postřekovem.

Brankářskou jedničkou se stal Kudla (Pavel Nožíř).

Trénujeme 1x týdně.

Chlastáme 3x týdně.

Polovina týmu čeká dítě.

 27.10.2006

Začal nám 4.ročník Chodské ligy. Vzhledem k tomu, že florbalový stánek v Domažlicích se stále ještě opravuje, pořadatelství se přesunulo do Klatov. V hale, kde tvrdou rukou vládne pan správce nadporučík Jožo zo Žiliny, sme obdivovali především účelovost zařízení, hlavně pak minibar,  kde točí Karlosovo oblíbenou desítku a kde v bačkorách trávíme přestávky mezi zápasy.

V prvním zápase sezóny na nás čekal nevyzpytatelný Postřekov, který táhnou Vláďa Foist (když není právě zamilován) a Ondra Cibulka. Do utkání sme vtrhli jako uragán a během první třetiny sme vedli 3:0. Ve zbývajích dvou třetinách sme přenechali iniciativu soupeři a soustředili se na udržení výsledku. Což se nám mohlo i vymstít, ale my měli v brance výbornýho Kudlu (nutno říct že s Kudlou v zádech se hraje mnohem líp než s Vlastičkou).

Druhý zápas s Meclovem pro nás nezačal příliž šťastně, soupeř se ujal vedení po naší chybě již v 17.vteřině utkání. A i přes naší střeleckou převahu v 1.půlce utkání sme se nemohli utrhnout do výraznějšího náskoku. Po dalším zmatku v obraně soupeř dokonce!! vyrovnal. Naštěstí máme v týmu ostrostřelce Rosiho, který nedovolil žádné drama. A tak sme si připsali do statistik další vítězství a Rosi svůj první letošní hattrick.

Ve 3.kole na nás čekala hladová smečka pitbulů z Tlumačova. To že jim doma nedali nažrat sme pocítili na vlastní kůži. Někteří z nich přes krvavé oči vůbec neviděli, ale i přesto sme do půlky utkání drželi vyrovnané skóre i přes nepřízeň Vency „Meat Loaf“ Kroupy. Poté sme však odpadli zběsilému tempu a soupeř sázel jednu branku za druhou.

Konečné skóre 2:6

To jak naše hra nemá vůbec vypadat sme předvedli v dalším utkání proti SKP. Hlouček chlapců, kteří nám i přes společné sprchování neustále vyká, pro nás neměl být žádným oříškem. Stylem, každý si chce dát gól se ale opravdu hrát nedá. Ale i přesto se některým zadařilo a vskutku gól vstřelili!!

Jedinou útěchou mohla být první nula na kontě našeho brankáře.

Další kolo Chodské ligy nás čeká 4.listopadu. Hrát se bude pravděpodobně opět v Klatovech.

                                                                                                      MARKÝZ

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Do čtvrté sezony v Chodské lize jsme vstoupili úspěšně. V prvním zápase nás čekal Postřekova a dá se říct, že o výsledku rozhodlo prvních deset minut, kdy jsme se po dvou trefách Rosti Hlaváče a jedné Radka Fořta ujali třígólového vedení. Ve zbývajících dvou třetinách jsme výsledek kontrolovali a přidali i dvě branky Davidem Borem. Postřekov se dočkal čestného úspěchu, když Cibulka stanovil nekonečných 5:1 pro nás.

  Druhý zápas pro nás nezačal šťastně, když se po mé chybě ujal Meclov v 17. vteřině vedení. Naštěstí se mi o tři minuty později podařilo vyrovnat, jak jinak kuriozním gólem. Do konce první třetiny náš ostrostřelec Rosťa Hlaváč strhnul vedení na naši stranu. Meclovu se podařilo srovnat na 2:2. Poté však opět zaúřadoval Rosťa, když přidal další dva góly a dokončil tak hattrick. V samotném závěru běžel Rosťa sám na branku, ale bohužel k překvapení všech a asi i sebe své sólo nezakončil gólem. K odraženému míčku jsem se dostal nejrychleji já a Souček si jej srazil sám do branky – 5:2. Velmi dobrý výkon podal brankář Pavel Nožíř, který při své premiéře za Men in Black vytáhl ze svého rejstříku několik bravurních zákroků a na obdržených gólech byl zcela bez viny.

   Do třetice nás čekali tlumačovští Pitbulové a je nutno říct, že vyjma úvodních pěti minut nás zcela přehráli a po zásluze vyhráli 6:2, když za nás skórovali Michal Havlovic a Rosťa Hlaváč. Ve čtvrtém duelu jsme se protrápili k vítězství 3:0 nad SKP Domažlice po dvou trefách Rosti a jedné Marcela Maurera. Pavel Nožíř se tak dočkal první vychytané nuly v naší sezoně.

  Po čtyřech odehraných zápasech jsme čtvrtí a plníme tak zatím náš cíl, kterým je se probojovat do play-off, které si zahraje osm nejlepších týmů.

                                                                                                          KARLOS